|
Mostkem přes říčku nás naučná stezka přivede k ústí základnové výpusti, které je zachyceno na obrázku. Bílá Desná teď teče vlevo podél celé základnové výpusti, ačkoliv původní koryto bylo více vpravo. Co skrývá tmavý otvor?
|
|
|
Po několika metrech (pozor na hlavu!) narazíme na stěnu a díváme se do ústí ocelového potrubí (průměr 80 cm), kterým kdysi regulovaně odtékala voda z přehrady. Podle naplaveného dříví se sem voda dostane i dnes. Pohled do potrubí napovídá, že první šoupě (to ovládané z šoupátkové věže) je stále otevřeno, stejně jako v pondělí 18. září roku 1916...
|
|
|
Na druhé straně základnové výpusti je šoupátková komora skrývající druhý uzávěr výpustního potrubí. Levé křídlo šoupátkové komory chybí - můžeme ho nalézt o kus dál v lese, kam jej odvalil proud vody tryskající z průrvy hráze.
|
|
|
Na obrázku vlevo je druhé šoupě. Právě tento uzávěr se ještě snažili dělníci naplno otevřít, ale museli utéct dříve než se jim to podařilo. Vřetenová hřídel s klikou už dnes chybí a zbytek ventilu působí v chladné šoupátkové komoře ponurým dojmem.
|
|
|
Za druhým šoupětem se můžeme podívat na uložení potrubí v základnové výpusti. Ocelová roura je usazena na několika betonových pilotech. Na konci je opět zeď za níž se nachází, utajené našim zrakům, první šoupě, které se ovládalo z šoupátkové věže v úrovni koruny hráze. Základnová výpust je částečně podemleta okolo proudící vodou Bílé Desné.
|
|
|
U západního konce hráze nalezneme přepadovou kaskádu, která měla odvádět velkou vodu. Stupně kaskády jsou daleko menší než např. u Soušské přehrady, a tak lze celým korytem pohodlně projít. Stromy rostoucí na stupních dávají tušit, že příroda je zde již dlouho pánem.
|
|
|
Východní hrana přepadu je o necelý půlmetr níže než západní. Spojovací štola měla odvádět přebytečné vody do přítoku Soušské přehrady. I dnes tudy proudí voda, která se přivádí potrubím od jezu, vybudovaného několik stovek metrů proti proudu Bílé Desné.
|
|
|
Tento obrázek ukazuje výtokový portál štoly Protržené přehrady ze strany Soušské přehrady. Snímek byl pořízen někdy v lednu 1996. Samotná štola je významným zimovištěm netopýrů, a proto jejich vyrušení z líbezných snů by bylo projevem vandalství a mdlého rozumu.
|