| datum | popis události |
| 15. století
| Po horách chodí italští prospektoři a hledají drahé kameny. Je po nich pojmenován Vlašský hřeben na kterém pramení Safírový potůček. Na Jizerce jsou později nalézány safíry, rubíny, vzácně smaragdy a další drahokamy, které toto naleziště proslaví po celé Evropě.
|
| 1539
| První písemná zmínka o Jizerce v registru pražského archivu. Jizerka se zde zmiňuje ve sporu o průběh hranice mezi dvěma panstvími: českého navarovského (tehdy drženého Zikmundem Smiřickým) a německého frýdlantského (drženého Jáchymem Bibrsteinem). Již před tímto rokem měli navarovští poddaní pod Bukovcem postavené boudy (hledali zde také drahé kameny?). Ty však Bibrsteinovi lidé právě v roce 1539 vypálili (kvůli nalezišti drahokamů?), čímž vznikl tento spor.
|
| 1542
| Byl vynesen rozsudek ve sporu započatém v roce 1539. Soud dal zapravdu Zikmundu Smiřickému. Ten prohlašoval za hranici mezi panstvími přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem (od Smrku), zatímco Bibrstein uváděl hranici od soutoku Jizerky s Jizerou, přes Bukovec, Zelený vrch až po dnešní Královku od které již spory o průběh hranice nebyly.
|
| 1546
| Bratři Bibrsteina obnovili územní spor s neznámým výsledkem.
|
| 1578
| Noví držitelé frýdlantského panství, pánové z Rederu, opět otevřeli pohraniční spor. Na Jizerce nejsou v tu dobu žádná stavení (boudy vypálené v roce 1539 asi nebyly obnoveny).
|
| 1585
| Lidé pánů z Rederu rozmetali na Jizerce důl na drahé kameny.
|
| 1588
| Smiřičtí žádají po pánech z Rederu vysvětlení události na Jizerce z roku 1585. Ti však o ničem nevědí a pokud se tam něco stalo, pak to prý bylo na jejich, tedy na frýdlantských gruntech.
|
| 1591 14.12.
| Císař Rudolf II potvrdil smlouvu mezi Zikmundem Smiřickým (vnukem Zikmunda z roku 1539) a Melicharem Rederem o sporném území. Smiřičtí se vzdali tohoto území a Rederové jim za to vyplatili odstupné.
|
| 1607
| Na Jizerku zavítal císařský prospektor Jan Jindřich Koberscheit a seznamuje se s nalezištěm safírů.
|
| 1609
| Katřina Rederová údajně povoluje italským hledačům hledat na Jizerce drahokamy.
|
| 1644
| Opět se objevil nevelký spor o průběh hranice mezi panstvími, ale hranice zůstala nezměněna.
|
| 1699
| Kryštof Schönwald staví o samotě dům za Středním jizerskohorským hřebenem, později známým jako Hojerův dům.
|
| 1733
| Na Jizerce je postaven pátý dům.
|
| 1769
| Včetně Hojerova domu je na Jizerce 7 domů.
|
| 1815
| V tomto roce zavítal na Jizerku hrabě Wilhelm Clam-Gallas.
|
| 1828
| Sklář Riedl žádá majitele frýdlantského panství (Clamm-Gallase) o povolení k založení sklářské huti. Začíná se psát sklářská historie Jizerky. Riedl staví kamennou pyramidu na počest uzavření smlouvy a věnuje ji nedávno zemřelému (1822) synu majitele panství hraběti Vilému Clamm-Gallasovi. Úředně se Jizerka na chvíli jmenuje Vilémova výšina.
|
| 1829
| Sklářská huť se třemi pecemi začíná vyrábět.
|
| 1834
| Na Jizerce je v tomto roce 21 domů.
|
| 1866
| Riedl staví druhou, tzv. novou huť.
|
| 1884
| Jizerka má 42 stavení včetně pily, pekárny a panského domu majitele sklárny.
|
| 1880
| V huti pracuje na 30 sklářů.
|
| 1911
| Je ukončena výroba skla v nové huti.
|
| 1956
| Ukončení výuky v budově školy, dnes Muzeu Jizerských hor.
|
