Jizerské hory

... všechno co jste chtěli vědět o Jizerkách, ale báli jste se zeptat

Chronologický přehled událostí

datum	popis události
1845-1899	V tomto období, konkrétně v letech 1846, 1850, 1858, 1860, 1875, 1888, 1890,1897 a 1899, docházelo v podhorských oblastech Jizerských hor a západních Krkonoš k opakovaným povodním, když ta v roce 1897 byla nejhorší.
1897 17.7.	Ve vyšších polohách Jizerských hor začíná vydatně pršet.
1897 29.7.	Meteorologická stanice na Nové Louce zaznamenala rekordní 24-hodinový úhrn srážek čítající 345 litrů/m2. Říčky jsou stále dravější a vystupují z břehů. Část Liberce se ocitá pod vodou, v povodí Jizery a Nisy dochází k obrovským škodám, které v Čechách dosáhly výše přes 9,5 mil. rakouských korun a v sousedním Sasku 10 mil. marek (1,2 mil rak. korun). Prameny uvádějí, že jen na české straně Nisy tehdy zahynulo 120 osob.
1899 září	Liberecký výbor podnikatelů uspořádal přednášku profesora dr. ing. Otto Intze z Cách na téma výstavby údolních přehrad a jejich národohospodářském významu.
1899 25.9.	V Liberci se koná ustanovující schůze k založení Vodního družstva pro regulaci toků a výstavbu údolních přehrad v povodí Zhořelecké Nisy pro město Liberec a zemské okresy Jablonec nad Nisou, Chrastavu a Frýdlant. Členy se stávají jak zástupci průmyslu, tak i zástupci obcí a okresů.
1901 13.1.	Profesor Otto Intze předkládá generální projekty šesti přehrad z nichž je později pět postaveno. Jsou to údolní přehrady Harcov (651 tis. m3) , Bedřichov (2,131 mil. m3), Fojtka (323 tis. m3), Mlýnice (241 tis. m3) a Mšeno (3,058 mil. m3).
1902 15.12	V hotelu Sklář v Dolním Polubném se ustanovuje Vodní družstvo pro stavbu přehrady na Černé Desné. Předsedou byl zvolen velkoprůmyslník Wilhelm Riedel. Družstvo mělo k dispozici již rozpracovaný projekt přehrady, jenž byl zpracován projekční kanceláří firmy, která předtím stavěla železniční trať Tanvald-Kořenov. Po dokončení projektu však vodní družstvo čelilo podmínce Zemské komise pro regulaci vodních toků, která požadovala celý projekt vypracovat nebo alespoň posoudit profesorem Intzem z Cách. Ten byl však v té době zaneprázdněn.
1904 30.9.	Během inspekční cesty navštívil prof. Intze Dolní Polubný, seznámil se se stavem projekčních prací a prohlédl si zamýšlenou lokalitu na Souši i povodí Bílé Desné. Večer uspořádal ve Skláři přednášku a ještě týž den bylo vodní družstvo rozšířeno o stavbu přehrad na Bílé Desné a Kamenici.
1904 1.10.	Při prohlídce povodí Kamenice stihla profesora Intze náhlá nevolnost a je převezen do tanvaldské nemocnice.
1904 27.12.	Profesor Otto Intze umírá a situace vodního družstva v Dolním Polubném se komplikuje.
1906 30.3.	Vodní družstvo zadává projektové práce na stavbu přehrad na Černé Desné, Bílé Desné a Kamenici stavebnímu radovi ing. Wilhelmu Plenknerovi z Prahy.
1908 30.12.	Pražské místodržitelství schválilo projekty na stavbu všech tří přehrad.
1911 6.7.	Ministerstvo veřejných praci konečně schválilo udělení dotací vodnímu družstvu pro stavbu přehrad na Černé a Bílé Desné.
1912 17.10.	Je započata výstavba přehrady na Bílé Desné. Stavba byla zadána pražské stavební firmě Schön a synové. Stavbu řídil E. Gebauer, dozorem byli pověřeni A. Klammt a K. Podhajský.
1913 18.-20.8.	Po intezivních deštích došlo k velkému poškození rozestavěného díla.
1914 26.7.	Vypukla první světová válka. Inflace ve válečných letech přinutila investora (vodní družstvo) k úsporným opatřením, které se patrně promítly do výsledné kvality přehrady.
1915 září	Přehrada na Bílé Desné je dokončena.
1915 18.11.	Za nepříznivého počasí proběhla kolaudace přehrady, kterou vedl ing. K. Podhajský, a uznala ji za provozuschopnou.
1916 18.9. 15.00	Je pondělí. Hrázný sedí na hrázi u šoupátkové věže a nic zvláštního nepozoruje. V nádrži je právě 260 000 m3 vody (max. objem nádrže je 400 000 m3).
1916 18.9. 15.30	Kolem jdoucí dřevaři upozorňují hrázného na asi 2cm pramínek vody, který prýští z tělesa hráze. Hrázný ihned volá do kanceláře vodního družstva. Zde přítomný správce stavby ing. Gebauer nařizuje otevřít naplno oba uzávěry a vydává se k přehradě. Až sem později dorazí, spatří již prázdnou nádrž... Mezitím jde hrázný spolu s dělníky do šoupátkové komory otevřít provozní uzávěr.
1916 18.9. 15.55	Voda tryská z hráze již tak silně, že dělníci musejí utéct a zanechávají uzávěr pouze ze tří čtvrtin otevřený.
1916 18.9. 16.00	Na obecní poštovní úřad přišla zpráva, že se mají majitelé jezů a náhonů upozornit, že korytem teď poteče více vody.
1916 18.9. 16.15	Propadává se dlažba na návodní straně hráze. Do obce pod přehradou přišlo hlášení "alarmujte hasiče, hráz se protrhla!".
1916 18.9. 16.40	Dlažba se propadla až ke dnu a vzniknuvší most z koruny hráze se řítí do vody deroucí se průrvou ven.
1916 18.9. 16.??	Z lesa se ozývá temné dunění a hrozivý praskot. Vrcholky stromů se chvějí a vznáší se nad nimi oblaka prachu. Jako první padá běsnícímu živlu za oběť panská pila a je smetena i se zásobou dřeva. Korytem říčky se teď valí balvany, kmeny stromů i dřevo z pily. Tato vlna se jako hrozné beranidlo žene s ohlušujícím rachotem a ničí vše co jí stojí v cestě. Lidé prchají na okolní stráně a zcela ohromeni sledují tuto apokalypsu, která mění v trosky jejich dlouholetou práci. Někteří se na poslední chvíli snaží zachránit své blízké či majetek a mnozí za to zaplatí životem. Domy a továrničky se pod nárazem přívalové vlny bortí i s lidmi, nebo jsou podemlety běsnícím proudem. Železniční mosty zachycují část pevného obsahu a v Tanvaldu voda "jen" zaplavuje sklepy, odnáší kůlny a ničí vybavení továren. Až do Železného Brodu voda zaplavuje přilehlé pozemky. V Mladé Boleslavi stoupá Jizera jen o 20cm. Během půlhodiny je dílo zkázy dokonáno!
1916 18.9. večer	Trosky budov, nánosy písku a kamení, oběti, to vše teď lemuje kdysi poklidné koryto říčky. Všude pobíhají zmatení lidé a zoufale se vyptávají na osud svých blízkých a známých. Následující noc je hrozivá. Mezi troskami se jako přízraky pohybují světélka, jak lidé hledají své bližní.
1916 19.9.	Zdravotní oddíl vyhledává a odklízí oběti do márnice. Na místo neštěstí je povolen přístup jen na základě povolenky. Je ustaven Výbor pro pomoc postiženým, který pak organizoval pomoc a podával prosebné petice.
1916 20.9.	Do Desné je povolán oddíl ženistů. 200 mužů z maďarského pěšího regimentu pracuje na odklízení trosek, stavbě mostů.
1916 21.9. 14.00	Na místo neštěstí příjíždí hrabě Coudenhove a vyjadřuje soucit s postiženými a slibuje finanční pomoc.
1916 23.9. 15.30	V krásném podzimním odpoledni se na desenském hřbitově koná pohřeb obětí katastrofy.
1916 24.9.	Do Desné se sjíždějí tisíce lidí, konají se smuteční mše.
1923 28.3.	Po předchozím soudním řízení jsou rozsudkem krajského soudu v Liberci obžalovaní W. Riedel, A. Klammt a E.Gebauer (K. Podhajský se po zprávě o protržení přehrady zastřelil) zproštěni viny. Státní zastupitelství se odvolává.
1925 24.1.	Novým rozsudkem jsou A. Klammt a E. Gebauer uznáni vinnými. Odsouzení i W. Riedel podávají odvolání které je však zamítnuto.
1929 10.11.	Wilhelm Riedel, který vedl odpor, zemřel.
1931 26.5.	Nejvyšší soud v Brně nařizuje zrušení rozsudků a obnovu řízení.
1932 29.9.	Okresní soud v Tanvaldě zrušil obžalobu proti A. Klammtovi a E. Gebauerovi. Zamítnutím odvolání veřejného žalobce končí definitivně celý spor trvající 15 let.
1937 10.10.	Za hojné účasti občanů je v Desné odhalen památník katastrofy.
1996	Areál Protržené přehrady je prohlášen za kulturní památku.

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysqil_fetch_array() in /home/domains/jizerky.eu/web/public/diskuze_class.inc.php:519 Stack trace: #0 /home/domains/jizerky.eu/web/public/diskuze_class.inc.php(382): DiskuzeSkupina->loadIt() #1 /home/domains/jizerky.eu/web/public/bila_chron.php(99): DiskuzeSkupina->showIt() #2 {main} thrown in /home/domains/jizerky.eu/web/public/diskuze_class.inc.php on line 519