Jizerské hory
... všechno co jste chtěli vědět o Jizerkách, ale báli jste se zeptat
Úvod > Osada Jizerka > Historie osady Jizerka
Historie osady Jizerka
datum | popis události |
---|---|
15. století | Po horách chodí italští prospektoři a hledají drahé kameny. Je po nich pojmenován Vlašský hřeben na kterém pramení Safírový potůček. Na Jizerce jsou později nalézány safíry, rubíny, vzácně smaragdy a další drahokamy, které toto naleziště proslaví po celé Evropě. |
1539 | První písemná zmínka o Jizerce v registru pražského archivu. Jizerka se zde zmiňuje ve sporu o průběh hranice mezi dvěma panstvími: českého navarovského (tehdy drženého Zikmundem Smiřickým) a německého frýdlantského (drženého Jáchymem Bibrsteinem). Již před tímto rokem měli navarovští poddaní pod Bukovcem postavené boudy (hledali zde také drahé kameny?). Ty však Bibrsteinovi lidé právě v roce 1539 vypálili (kvůli nalezišti drahokamů?), čímž vznikl tento spor. |
1542 | Byl vynesen rozsudek ve sporu započatém v roce 1539. Soud dal zapravdu Zikmundu Smiřickému. Ten prohlašoval za hranici mezi panstvími přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem (od Smrku), zatímco Bibrstein uváděl hranici od soutoku Jizerky s Jizerou, přes Bukovec, Zelený vrch až po dnešní Královku od které již spory o průběh hranice nebyly. |
1546 | Bratři Bibrsteina obnovili územní spor s neznámým výsledkem. |
1578 | Noví držitelé frýdlantského panství, pánové z Rederu, opět otevřeli pohraniční spor. Na Jizerce nejsou v tu dobu žádná stavení (boudy vypálené v roce 1539 asi nebyly obnoveny). |
1585 | Lidé pánů z Rederu rozmetali na Jizerce důl na drahé kameny. |
1588 | Smiřičtí žádají po pánech z Rederu vysvětlení události na Jizerce z roku 1585. Ti však o ničem nevědí a pokud se tam něco stalo, pak to prý bylo na jejich, tedy na frýdlantských gruntech. |
1591 14.12. | Císař Rudolf II potvrdil smlouvu mezi Zikmundem Smiřickým (vnukem Zikmunda z roku 1539) a Melicharem Rederem o sporném území. Smiřičtí se vzdali tohoto území a Rederové jim za to vyplatili odstupné. |
1607 | Na Jizerku zavítal císařský prospektor Jan Jindřich Koberscheit a seznamuje se s nalezištěm safírů. |
1609 | Katřina Rederová údajně povoluje italským hledačům hledat na Jizerce drahokamy. |
1644 | Opět se objevil nevelký spor o průběh hranice mezi panstvími, ale hranice zůstala nezměněna. |
1699 | Kryštof Schönwald staví o samotě dům za Středním jizerskohorským hřebenem, později známým jako Hojerův dům. |
1733 | Na Jizerce je postaven pátý dům. |
1769 | Včetně Hojerova domu je na Jizerce 7 domů. |
1815 | V tomto roce zavítal na Jizerku hrabě Wilhelm Clam-Gallas. |
1828 | Sklář Riedl žádá majitele frýdlantského panství (Clamm-Gallase) o povolení k založení sklářské huti. Začíná se psát sklářská historie Jizerky. Riedl staví kamennou pyramidu na počest uzavření smlouvy a věnuje ji nedávno zemřelému (1822) synu majitele panství hraběti Vilému Clamm-Gallasovi. Úředně se Jizerka na chvíli jmenuje Vilémova výšina. |
1829 | Sklářská huť se třemi pecemi začíná vyrábět. |
1834 | Na Jizerce je v tomto roce 21 domů. |
1866 | Riedl staví druhou, tzv. novou huť. |
1884 | Jizerka má 42 stavení včetně pily, pekárny a panského domu majitele sklárny. |
1880 | V huti pracuje na 30 sklářů. |
1911 | Je ukončena výroba skla v nové huti. |
1956 | Ukončení výuky v budově školy, dnes Muzeu Jizerských hor. |