Jizerské hory
... všechno co jste chtěli vědět o Jizerkách, ale báli jste se zeptat
Technická data
Řez přehradou
- Těleso hráze vyplněné hutněnou zeminou.
- Šoupátková věž (technicky: manipulační vež základnové výpusti). Z tohoto místa se ovládalo první šoupě výpustního potrubí. V okamžiku katastrofy bylo naplno otevřeno.
- Šoupátková komora. Toto šoupě bylo před katastrofou zčásti otevřeno a zajišťovalo regulérní výtok z přehrady. Po zpozorování průsaku se ho již naplno otevřít nepodařilo.
- Výpustní štola s uloženým ocelovým potrubím.
Pozn.: Schéma pochází z knihy "Přehrady povodí Labe". Ústí ocelového potrubí se ve skutečnosti nachází za vodotěsnou přepážkou, která je na schématu ve výputní štole pouze slabě naznačena.
zahájení stavby | 17.10.1912 |
datum kolaudace | 18.11.1915 |
datum protržení | 18.9.1916 |
délka hráze v koruně | 172,8 m |
šířka hráze v koruně | 5,2 m |
šířka hráze v základu | 54 m |
objem nádrže | 400 000 m3 |
objem vody při protržení | 260 000 m3 |
kóta koruny hráze | 820,50 m n. m. |
kóta dna nádrže | 806,34 m n. m. |
kóta maximální hladiny | 818,90 m n. m. |
kóta hrany přelivu u štoly | 818,20 m n. m. |
kóta hrany bočního přelivu | 818,60 m n. m. |
náklady na stavbu | 484 000 korun |
Obecný popis
Přehrada na Bílé Desné byla projektována jako sypaná zemní hráz, neboť rostlá skála na které by se dala postavit gravitační hráz (tzv. typ Intze) byla příliš hluboko. Při budování byla zemina v tělese hráze vždy po navršení 40 cm zhutňována válcováním. Výpustní štola s šoupátkovou věží byla opatřena proti sedání uložením na betonový rošt. Výpustní potrubí ve štole má průměr 80 cm a bylo na jednom konci uzavíratelné ze šoupátkové věže a na druhém konci ze šoupátkové komory na vzdušné straně hráze.
Příčiny protržení
Příčinou protržení hráze na Bílé Desné bylo nerovnoměrné sedání tělesa hráze a výpustní štoly s šoupátkovou věží. Štola byla chybně uložena na pilotovém roštu, a tak vlastně vůbec nesedala, narozdíl od masy zeminy v tělese hráze. Došlo tak k postupnému "rozlomení" hráze právě nad výpustní štolou. Pravděpodobně kolem šoupátkové věže začala voda rozrušovat těleso hráze. Chybný byl tedy již samotný projekt a také technologie výstavby: zemina tělesa hráze měla být hutněna dokonaleji, po menších vrstvách. Ukazalo se též, že sklon hráze byl příliš strmý a těsnění pláště nedostatečné. Výpočty též prokázaly, že projektovaná kapacita přepadů byla nedostatečná a už padesátiletá voda by se přelila přes korunu hráze! Katastrofa na Bílé Desné nadlouho ovlivnila vývoj sypaných zemních hrází v celé Evropě.