Jizerské hory
... všechno co jste chtěli vědět o Jizerkách, ale báli jste se zeptat
Úvod > Osada Jizerka > Fotogalerie Jizerky
Fotogalerie Jizerky
|
Dominantou Jizerky je zdaleka viditelný kuželovitý vrchol Bukovec (1004,9 m n.m.). Narozdíl od okolních žulových kopců je Bukovec čedičovou vyvřelinou a díky tomu hostí i zajímavou květenu. Začíná zde naučná stezka, která prochází Jizerkou a Rašeliništěm Jizerky. |
|
Pohled na Jizerku od východu z Panelové cesty. Tato cesta dále pokračuje nad ríčkou Jizerkou a pak se stáčí k severu proti proudu řeky Jizery. Z cesty můžeme zahlédnout nejvýchodnější část časké části Jizerek, tzv. Medvědí kout (57 KB). Už bez panelů nás potom cesta dovede až k Hojerovu domu, který dřív k Jizerce také patřil. |
|
I v dnešním hostinci Pyramida se dřív brousilo sklo, tak jako v mnohých jizerskohorských chlupách. Kamennou pyramidu před chatou nechal v roce 1828 postavit sklář Riedl na počest uzavření smlouvy s majitelem frýdlantského panství o povolení k založení sklářské huti. |
|
Panský dům stojí uprostřed Jizerky mezi Pyramidou a bývalou novou sklárnou. Kdysi zde bydlel huťmistr a příležitostně i majitel sklárny. |
|
V bývalé budově školy (z roku 1889) je dnes Muzeum Jizerských hor. |
|
Na Jizerce bývaly sklárny dvě. Ta na obrázku je novější, v roce 1866 ji nenechal postavit nikdo jiný, než Josef Riedel. Sklo se v ní tavilo do roku 1911. Z ruin byla bývalá sklárna zachráněna v 90. letech dvacáteho století. |
|
Říčka Jizerka se pomalu proplétá stejnojmennou osadou... |
|
Jedna ze zastávek na naučné stezce nás zavede do středu NPR Rašeliniště Jizerky (Malá Jizerská louka), vyhlášené v roce 1987 s rozlohou 105 ha. Mocnost rašeliny obklopené kosodřevinou zde dosahuje až 6 metrů. Přímo z povalového chodníku je možné spatřit řadu rašelinných rostlin, např. miniaturní masožravou rosnatku okrouhlolistou. |
|
Za srpnových večerů se po západu slunce rychle ochlazuje a z rašelinných tůní začíná stoupat mlha. |
|
Jizerská silnice spojuje Jizerku se Smědavou. Od Smědavy se nejprve stoupá vzhůru až do nejvyššího bodu silnice pod Černým vrchem, kde je též hranice rozvodí: vody tekoucí zpátky směrem ke Smědavě končí v Baltském moři a vody směřující k Jizerce končí svoji pouť v Severním moři. Silnička nás pak vede z kopce až na Jizerku a předtím prochází částí Malé jizerské louky - Rašeliniště Jizerky. |
Diskuze
< zobrazit: info, témata, nadpisy, vše | přidat >
Je to nejhezčí místo na zemi. Úžasný klid, nádherná příroda a ještě hezčí osada. Dokud budu živ, budu se tam chtít vracet. Stýská se mi po Jizerce.
Re:Jzerka
29.04.2011 23:28 vložil Iva
29.04.2011 23:28 vložil Iva
Dobrý den,
takhle my to máme celá rodina - stále se nám stýská. A to těch "stýskacích míst" máme více, ale náhorní planiny s Rejvízem, Horskou Kvildou a Jizerkou vedou. Nemáme ani čas jet třeba k moři, stále podnikáme inspekční cesty na jmenovaná místa. Vloni jsme objevili Krušné hory, tam je zase Hřebečná a Horní Blatná... Kdo to má všechno stíhat?
takhle my to máme celá rodina - stále se nám stýská. A to těch "stýskacích míst" máme více, ale náhorní planiny s Rejvízem, Horskou Kvildou a Jizerkou vedou. Nemáme ani čas jet třeba k moři, stále podnikáme inspekční cesty na jmenovaná místa. Vloni jsme objevili Krušné hory, tam je zase Hřebečná a Horní Blatná... Kdo to má všechno stíhat?
Dobrý den, jako Ostravák, rodilý na Hané, miluji hory a to celoročně. Článek v 90. letech o Jizerce a Hnojovém domu nás přivedl do Jizerek. Já 12 let a manželka 15 let po sobě, jsme jezdili k Jardovi nejprve na Jizerský dvůr a pak na Báru a téměř všechny trasy vedly přes krásnou a milou Jizerku. A to přesto, že nerad jezdím na stejné místo, protože si s přibývajícími léty uvědomuji, že je ještě mnoho krásných míst, kde jsem ještě nikdy nebyl, anebo dlouho nebyl. Jizerka však navždy zůstane v naší mysli i v srdci. Vzali jsme tam naše přátele a ti berou další přátele a tak jsme alespoň pomyslnou štafetu předali, aby také další milovníci přírody viděli krásnou Jizerku a Jizerky.